Stévie. Je to opravdu takový zázrak?

Určitě už jsi se s pojmem stévie někde setkala, četla o ní nebo s ní máš už své vlastní zkušenosti. Anebo přemýšlíš, že bys ji prubla. Pojďme se na ni tedy společně blíže podívat. Ať víš, jestli stojí za zkoušku.

Co je to stévie?

Stévie sladká je rostlinka, jejíž původ najdeme v Paraguayi a Brazílii. Ví se o ní už dlouho, jelikož ji pro její sladkou chuť používali již tamní indiáni.

U nás se na trhu objevila teprve koncem roku 2011 v podobě steviosidu, který je z rostliny extrahován pro sladkou chuť. Komise Evropské Unie ho zařadila do seznamu povolených náhradních sladidel až po několikaletém testování. Studie prokázaly jeho bezpečnost z hlediska dlouhodobého užívání a nebyly u něj prokázány ani možné karcinogenní účinky.
Od té doby lze u nás koupit sladidlo na bázi stévie v tabletách běžně v lékárně či potravinách.

Kde se dá využít

Jednoznačně se využívá jako náhradní sladidlo. Steviosid je 200-300 x sladší než sacharóza (cukr). Díky teplotní stabilitě nabízí širší využití. Můžeš ho použít jako náhražku cukru při vaření, pečení či zavařování.

Steviosid se v mnoha zemích používá ke slazení potravin, nápojů, v konzervárenském průmyslu, cukrářství a při výrobě žvýkaček a zubních past.

Pozitivní stránky

- Jelikož jde o nekalorickou látku, tak uplatnění najde určitě u těch z vás, které potřebujete shodit nějaké to kilo a rády si zamlsáte.

- Myslím si, že i zubaři ho budou mít rádi, neboť nepřispívá k zubnímu kazu.

- Své uplatnění najde také u osob trpících fenylketonurií a diabetiků (nezvyšuje hladinu krevního cukru).

- A v neposlední řadě je pozitivní to, že se jedná o sladidlo izolované z přírodního zdroje (rostliny stévie sladké).

Nic není dokonalé

Vše má ale i své stinné stránky stejně jako stévie. Stévie na rozdíl od sacharózy nemá plně sladkou chuť, tudíž chutná jinak než řepný cukr. Chutí se spíše podobá umělému sladidlu. A to ne každému může vyhovovat.

I když prozatím nejsou prokázány negativní účinky stévie, neboť se neustále testuje, byla bych s její konzumací i přesto opatrná. A vyvarovala se jejímu dlouhodobému a pravidelnému užívání. Je sice hezké, že zaplácne chuť na sladké. Ale nikdy nevyřeší příčinu chutí na sladké. Jen ji oddálí a ta pak může přijít ještě mnohem intenzivnější.

Já samotná nevidím důvod užívat stévii či jiná sladidla. Navíc mi ani nechutnají. A když to na mě přijde, tak si prostě život osladím normálně.